Já vím, jsem hrozná!
Můj plán byl, že se to tu od července rozjede. Mám napsanou hromadu článků, stačilo je jen naplánovat, aby nebylo na blogu takové ticho.
Jenže vůbec není čas ani na to, abych u těch článků naplánovala zveřejnění! Šílený, no. Hledám si práci, dělám věci do školy, doma se toho děje hrozně moc. Když mám chvilku, snažím se jakž takž udržovat kontakt s přáteli. Za červenec jsem toho zatím moc nepřečetla, není chuť. Když už se chci odreagovat, pustím si LoL.
Doufám, že se to brzo všechno změní. Ne kvůli vám, ne kvůli blogu. Kvůli mně, jsem z toho všeho hrozně vyčerpaná.

Tuhle perličku z mého čtení Kostičasu jsem vám už ukazovala na facebooku, ale protože mě tam ne všichni sledujete, tak i tady :)




Toníček je prostě zlatíčko největší :) Když si čtu, tak mě na 90% najdete v posteli (ve všech možných polohách). A je i pravidlem, že když si čtu v leže na břiše, Tonča za mnou přijde a lehne si ke mně. Buď vedle knihy, nebo mezi mě a knihu. Je to uplná drobnost, ale jsem v tu chvíli nejvíc šťastnej člověk na světě.


To jsem tak jednou zjistila, že má Moleskine výprodeje! Diář za 50kč? Neber to! Proč tolik? Protože, já je prostě zvládnu uživit :D


S mýma oblíbenýma plurk holkama jsme si naplánovaly re-reading ASOIAF. Všechny nás tenhle svět hrozně baví, všechny hrozně rády spekulujem... jenže jsme v poslední době zjistily, že si už nepamatujem ty nejobyčejnější drobnosti, a to se pak spelukuje dost špatně. Není to obyčejný re-reding, vždycky jedna z nás dělá výpisky z dané kapitoly (kdo, kdy, proč, jak, atd...). Začaly jsme 1.7., momentálně jsme za půlkou první knihy a zjistily jsme hromadu věcí, který jsme buď zapomněly, nebo si je vůbec neuvědomily. Je to super, jsem strašně ráda, že nás napadlo tohle udělat. Navíc tím krásně zabijeme čas do další knihy/další série seriálu.


To jsem tak jednou byla v Praze, měla jsem čas, tak jsem si řekla, že zajdu na výstavu Tima Burtona, když už tam je a když už tam jsem. Až u vchodu, kde byla nekonečná fronta a čekací doba 3 hodiny jsem si uvědomila, že je vlastně předposlední školní den, nikdo se neučí, něco se podniká. V ten den tam šly asi všechny pražský školy, nebo nevim, fakt hrozný!
Naštěstí se mi podařilo probojovat se (s použitím loktů, jinak to fakt nešlo) aspoň do obchůdku, odkud jsem si musela odnést tyhle krásné záložky :)
Červen byl o něco málo bohatší, než květen, ale to je také především díky tomu, že jsem spoustu knih sehnala za levno. Nevím, čím to je, ale ta nakupovací mánie, kterou jsem zažívala ani ne před rokem (pamatujete si na těch 42 knih + ebooky? Tak to se mi už asi nestane :D), nějakým záhadným způsobem pominula. Uvidíme, třeba je to jen přechodné období, které se zas "zlepší" - ne tedy pro moji peněženku.